Tak tohle je Lionel..

A dost..

..je to sileny, jak po ni vsichni slintaj, jak se snazej zaujmout. Ale o na je ke v sem chladna.. Vcetne me, nediva se mi do oci, ktery by asi prozradily.. Kua chci aby se se mnou zas nekdo smal, aby se nekdo se mnou probudil kolem poledne. Chci aby mi bylo zas jedno, jestli si dam preso s mlikem nebo dve deci bilyho. Chci nekoho na pokec, na sukec, na zahrati. Je to tezky, kdyz vidim, ze existuje nekdo kdo by to splnil. S kym bych byl stastnej. A nebo je to jen iluze a idealizovani. Aby zas nekdo vyplnil muj zivot, jsou to vsechno otrepany fraze, ktery vsichni cejtili a cejtit budou, ale pro me ted vyznam maji. Kua. Saint-Exupery by ze me mel radost, nebot ted asi citim tu nejopravdovejsi lasku, neni to laska k Ines, ale touha po lasce, a to stavel Saint-Exupery nad samotnou lasku. Ale je to laska chutnajici po trnkach, nedosla sveho cile. Jen dolu dolu zpet tot meta vytouzena, svet chce byt polosvet a zena byt polo(-)zena. Ted kdyz delam to co jsem nikdy nechtel, vypisovat se z citu, cejtim ze me to uplne pohlcuje, ze to tvori bublinu, ktera je vsemu ostatnimu nepristupna, neslysim hlasy od vedle, kde ji a hluci 25 houmiku Jean-Luc, Sarah, a Ines. Ines Ines Ines.. kdybych jen na tebe slozil rym. No co, trochu automatickyho psani nikdy neuskodi, treba az kliknu na tlacitko publier le message se budu cejtit lip. Kdyby to jen nekdo cet, nekdo koho by to oslovilo, kdo by mi rozumnel, totim se vkruzich nemyslite. Asi tenhle prispevek smazu, protoze zitra nebude mit hodnotu ani pro me. Rika si ted, kde asi je? Hleda me perifernim pohledem jak ji je to podobny, nebo si vsechno jen fantazijne predstavuju. Smej se se mnou, nech me dotknout se tvejch vlasu, divat se t do tvejch zakazanejch oci, povoleno jen pro vyvolene, milovane, nech me dychat. Este ke vsemu te uvidim v utery naposled, pred dlouhou dobou ticha az do ledna, kdy dokoncis svoji staz. Cejtim se jak v opiovym oparu.

.....samota v blizkosti Ines se stava neunosnou. Uz zas zacinam po nocich spilat fiktivni nenapsane brakove basne o lasce.

Povidal jsem si s Jean-Paulem...

...a sdelil mi ze byl ridicem generala Charlese de Gaulla po tri roky, ze general nasaval jak nasoska, ze poprvy nerozumel kdyz mu klepal na rameno a ukazoval dva prsty. Kdyz mu pak z generalovych rukou prisla flaska a on rekl ze nemuze ve sluzbe pit, a general mu odpovedel, ze jediny co chce je aby ho dovez zivyho.. Pikniky ve dvou, nepocitane lahvi.. A povidal jsem si s nim i dneska a rikal, ze delal na urade zodpovednym za udelovani azylu a vypravel ze prisel za ni typek z Alziru a ze prej videl jak jeho zena a dve deti byli popraveni.. Ale protoze zijeme vEvrope, ceka se na overeni a dospelo se ktomu, ze jeho zena a deti vubec nejsou mrtvi a ze zadaj o azyl v sousednim Nemecku se stejnou pohadkou.. A dodal, ze z 20 zadosti o azyl v 18 lzou. O puvodu o tom proc chtej azyl atp.. Samozrejme jsou to bezdomovci, ktery maj cas od casu prebujelou fantazii, ale Jean-Paulovi bych veril.. A vubec, na kazdem sprochu pravcy trochu..

Zase jsem si povidal s Lionelem..

...a povidal jsem si s nim o sedesatejch o hudebni scene ve Statech a v Anglii, o starejch dobrejch Pistolich, The Clash, Ramones. A dozvedel jsem se ze kdysi existovalo radio Karolina, coz byla vlastne takova lod(pac mezinarodni vody jsou mezinarodni, stejne tak u francouzskejch nebo belgickejch plazi momentalne krizuje lod, na ktery se muzou delat potraty, pac je to ve francii nebo belgii(uz jsem to zapomnel) zakazany, ale na mezinarodni vody zakony francie belgie nebo danska neplati), dozvedel jsem se ze UB 40 maj jmeno podle dokumentu kterej musis vyplnit ve statech abys dostal podporu. A ze U2 muze bejt jmeno bpmbarderu kterej shodil atomovku na Hirosimu, nebo ze Bono strasne hulil, a pak se na to s kamosem rozhodli vysrat(na huleni) a ze spolu zalozej kapelu a Bono se zeptal: You two?

Zvykl jsem si vstavat okolo desaty nejdriv, zvykl jsem si vstavat cas od casu(obzvlast kdyz spim u Melanie) vstavat okolo treti ctvrty, no a vcera? Poprve jsem stal az k veceri...

Povidal jsem si s Lionelem..

..povidal jsem si s nim o starejch ska kapelach, povidal jsem si s nim o jeho kapele, mluvili jsme obcas anglicky obcas francouzsky, o autech o jeho 14 a 16 dceri. Je fajn, mam ho rad, takovej 70 letej typek, kterej se 14. ledna 1996 probudil ve svym byte bez manzelky a deti. A od ty doby to slo z kopce. Zna filmy, pac mel kamarada ve videopujcovne, ma komplexy z toho ze je zid, zil driv ze dne na den, jen fête(party). Ted je to s nim jak na houpacce, jeden den si prozpevuje a piska, druhej den jen sedi zamlklej, ozralej jak doga.. A nakonci naseho rozhovoru mi rekl, ze je rad, ze si muze s nekym popovidat, ze jinak by se sel zase ozrat. V tu chvili mi bylo dobre, vic nez dobre. Znam ten pocit na vlastni kuzi. Uz jsem se taky jednou stal jak zakon kaze protoze jsem nemel s kym si promluvit.

Prisla k nam na staz krasna puvodem peruanka jmenem Ines. Havrani vlasy, cerny oci, sneda plet, 23 let. Bude ty pristi dva tydny a pak se vrati az v lednu a unoru. Jsem uz dloho sam.

co vy na to?

zajimaly by vas osudy lidi, se kterejma pracuju? chapu ze by mohlo nudit, ja si je kazdopadne zapisuju...

Moji pratele zacinaji maturovat...

..tak si zrovna tedka pisu s Julii, a povidal jsem si s Tomasem tak tri tydny zpatky. Zvou me na maturitaky. V prvaku to byl sok, sok z Lucerny, sok s nacacanosti spolecnosti, sok z ceny piva, sok z nudy(sakra co se to tu kurva vlastne deje), prisel druhak a tretak a naprosta apatie k maturitakum a ted, este ze sedim na zidli, pac mi nejblizsi se chystaj vzit do kola svoji tridni ucitelkou, poslapat ji nohy pri waltzu, vybirat penize na vecirek. Jo sakra, bude to Tomas, bude to Julie, bude to Andrea, Lukas, Ales, Pavel, Vera Flechtnerova.... Je mi divne, je mi stejne divne jako mi bylo kdyz jsem dostal obcanku, stejne divne jako kdyz jsem si uvedomil ze je mi osmnact, mam hlasovaci pravo, cejtim ze se tak budu cejtit pri prekroceni dvacitky, tricitky, dostudovani vejsky, kdyz muj(oje) kamarad(ka) bude mit prvni dite, prvni svatba. A rikam si, co to je za pocit? Neco opustim a neco novyho se zacina? Mam mit radost? Mam mit strach? Je to jen stigmatizace milniku lidskyho zivota?

je to zvlastni...

...jak muze bejt zivot zajimavej. Jeden vecer jsem nemel co delat, a tak jsem zas lezel u Melanie v posteli(pac odjela a nechala mi klice od svyho apartmanu) a cet jsem Sinuheta, uz me to nebavilo a tak jsem jen tak lezel a proklinal vsechno a zehral na svoji situaci. Bez pratel, bez smysluplne vyuzityho volnyho casu.. Bylo mi zle.. A dneska jsem byl hodit na squat jogurty, ktery by normalne vyhodili v "portes" a dal jim je. Trochu jsem pokecal, a kdyz rec stala ledabyle jsem se zeptal jestli nahodou nevedej kde bych mohl najit fotokomoru. No a oni ze ji maj na squate. Takze damy a panove dnesni noc nebudu znudene lezet v posteli ale vyvolavat. Mam radost. A dva filmy. A btw dalsi zajimava vec: kdyz jsem pak sel ze squatu k Melanie pro spinavy pradlo na stene jednoho baraku jsem videl plakat, streetartovej, a damy a panove umelec byl v Praze a ucarovala mu evidentne socha u stavovskyho divadla(takovej ten plast, vytvarovanej do cloveka, nevim jak to popsat, zkratka u vchodu do stavovskyho divadla, jmenuje se to smrt, nebo hamlet, nebo ja nevim jak), coz me v "cartier chaud" (horka ctvrt, takova kam radno nechodin v noci) celkem prekvapilo.

Mimochodem

...v jednom z komentaru se Tomas zminuje o te, co ceka druhy. Uz se me na to ptal Kachna, pta se na to mama. Tak se podelim o situaci, kterou jsem zavinil.
Sedeli jsme jednoho vecera(kdyz jsme se vratili z Parize) v lillskym squate a najednou se objevila holka, mela dite v naruci. A protoze rec stala, zacili jsme se vsichni tri(ja tomas, evka) vyptavat na dite, cokoliv co nas napadlo. No a protoze rec pak stala jeste vic, tak jsme ji jen pozorovali, jak koji, a pripravuje kojeni. No a ja se zameril na jeji brisko, pac se mi zdlo ze je nejaky "zvetseny", no ha huba nevymachana mi nedala a ja se zeptal jestli ceka druhy. A ona ze prej ne. Cervenal jsem se, Tomas s Evkou mi nadavali do netaktnich debilu a podobne. No vzala to, ale prvni francouzske faux-pas bylo na svete.

Tak se ze me stal francouzsko ceskej bohemsko-kavarenskej povalec

Mel jsem volno v pondeli, mel jsem volno v nedeli a mel jsem volno v sobotu. Bylo hezky babi leto, oranzovy listy, zima, ale slunecno a blankytno zaroven. Tak jsem vzal salu a Mefista od Klause Manna. Sedel jsem ve Vaubanske zahrade, do knihy mi padal semtam tabak, semtam uz malem ryma. A kdyz uz chmad nesel vydrzet, prestehoval jsem se do kavarny, dal si samozrejme presso, hrali mi do usi Saint-Germaine. Zitra a pozitri mam taky volno, tak asi prizvu na seanci sve epesni mansestrove sako, aby byla stylizace dokonala. Jen tabak mi ukrad nejakej bezdomovec.