Tak trochu doplnime..

..tak co kouka se este nekdo, jestli Vojat este plodi? Je pravda ze od urcity doby se to nejak zlomilo a dost jsem na blog kaslal. Takze co se stalo? Byl jsem na prazdninach v Praze, nevidel jsem vsechny co jsem videt chtel, videl jsem vlasten jen rodice, babicku, Natalku, Klarku, Kachnu a jeho kamarady. Ale uzil jsem si to paradne. Zadny skvele objevujici, dobre vypravejici se prazdniny ale prazdniny obycejne, mestacke ale presto znacne krasne, chodil jsem do letniho kina, pekl boruvkovy a svestkovy kolace, zalejval kazdej vecer zahradu, vyvolaval fotky(mam z nich celkem radost), a libal se a pil vino pred seserelou Prahou, koupil si vysoceintelektualni surealisticky casopis, kterej jsem skoro ani neotevrel a nebo se jen tak prochazel a hral si na francouzskyho turistu s anglickym prizvukem. Nechal jsem si od babicky vypravet, proc se jeji dcery nemaj rady ba co vic, ze spolu nemluvi, o mejch aristokratickejch korenech v Polsku. Pak jsme opatrne vlozili do batohu zpopelneneho dedu a prevezli ho na Pardubicky hrbitov.

Zpatky jsem jel s tridnim nepritelem cislo jedna, na jeho vizitce stoji: Vojtech Brychta Structured Credit Trading, The Royal Bank of Scotland, zacal s ekonomkou v praze, odjel na erasmus do Francie, pak v Parizi studoval nejakou elitni obchodni skolu a diky tomu ted obchoduje s pojistenim firem(nebo tak necim, snazil se mi to vysvetlit, nic jsem nepochopil), palil to pres Nemecko a Lucemburk se svoji nepeknou nechytrou slecnou ve svy cerveny audine, oblecenej podle posledni mody(ruzovy tricko a seprany kalhoty), obcas vytah neco zajimavyho, pekne dokazal povypravet o tgv. Celkem sympatak, me bezdomovci ochudili a jeho ochudily cisla o spolecny zajimavy debaty. No nic, dovez me az pres barak, takze jsem srdecne podekoval a zamaval.

Pak prijeli kamosi: Tomas&Evka a Dan&Nikola(Trnka ze skautu mami a sestry, to je svet malej co...). Prijeli z Amstru kde se spravne nakladali, a zevlili. A tak jsme pokracovali, lezli po stromech ve Vaubanskejch zahradach, pili sangriu, prohledavali popelnice u mekacu a u Quicku delali modni sou na skvote, spali do 12, proste prazdninova romance.

A ted se chylim ke konci, chylim se ke konci postu, ke konci pobytu v Lille na severu Francie, je to divny, reknu Vam. Rekli byste: vem si priklad z Kachny, udelal rozlucku a nic neresil. No jo, jenomze ja s tema bezdakama byl rok, s Fabienem jsem byl rok, daleko komplexnejsi rok nez co prozil Kachna, mam udelat darecek, mam jit s Aurelii na pivo, i kdyz to ze zacatku vzdycky v komunikaci vazne, i kdyz nejsme fakt dobri kamaradi ale jen dva lidi co k sobe maj blizko? Co s Fabienem, kterej me srdecne dvakrat pozval k sobe a staral se o me tak, ze jsem se cejtil obravdu stastne? Stacilo to, jak jsem se choval po celej rok, bylo to videt z myho chovani, ze je mi taky blizkej, nebo to chce nejakou tecku, nejak podtrhnout to, proc si ho vazim, ze jsem byl stastnej? Pretezko mes amis.