A dost..

..je to sileny, jak po ni vsichni slintaj, jak se snazej zaujmout. Ale o na je ke v sem chladna.. Vcetne me, nediva se mi do oci, ktery by asi prozradily.. Kua chci aby se se mnou zas nekdo smal, aby se nekdo se mnou probudil kolem poledne. Chci aby mi bylo zas jedno, jestli si dam preso s mlikem nebo dve deci bilyho. Chci nekoho na pokec, na sukec, na zahrati. Je to tezky, kdyz vidim, ze existuje nekdo kdo by to splnil. S kym bych byl stastnej. A nebo je to jen iluze a idealizovani. Aby zas nekdo vyplnil muj zivot, jsou to vsechno otrepany fraze, ktery vsichni cejtili a cejtit budou, ale pro me ted vyznam maji. Kua. Saint-Exupery by ze me mel radost, nebot ted asi citim tu nejopravdovejsi lasku, neni to laska k Ines, ale touha po lasce, a to stavel Saint-Exupery nad samotnou lasku. Ale je to laska chutnajici po trnkach, nedosla sveho cile. Jen dolu dolu zpet tot meta vytouzena, svet chce byt polosvet a zena byt polo(-)zena. Ted kdyz delam to co jsem nikdy nechtel, vypisovat se z citu, cejtim ze me to uplne pohlcuje, ze to tvori bublinu, ktera je vsemu ostatnimu nepristupna, neslysim hlasy od vedle, kde ji a hluci 25 houmiku Jean-Luc, Sarah, a Ines. Ines Ines Ines.. kdybych jen na tebe slozil rym. No co, trochu automatickyho psani nikdy neuskodi, treba az kliknu na tlacitko publier le message se budu cejtit lip. Kdyby to jen nekdo cet, nekdo koho by to oslovilo, kdo by mi rozumnel, totim se vkruzich nemyslite. Asi tenhle prispevek smazu, protoze zitra nebude mit hodnotu ani pro me. Rika si ted, kde asi je? Hleda me perifernim pohledem jak ji je to podobny, nebo si vsechno jen fantazijne predstavuju. Smej se se mnou, nech me dotknout se tvejch vlasu, divat se t do tvejch zakazanejch oci, povoleno jen pro vyvolene, milovane, nech me dychat. Este ke vsemu te uvidim v utery naposled, pred dlouhou dobou ticha az do ledna, kdy dokoncis svoji staz. Cejtim se jak v opiovym oparu.