Tak prisla krize.
Znenadani jsem se rozbrecel. A brecel jsem kuli tomu, ze jsem byl asi unavenej, brecel jsem kuli tomu ze jsem se pohadal s Douartem, kterej ma urcite taky problemy, kvuli tomu ze jsem placnul Carole vareckou po zadku az na me celkem zvysila hlas, brecel jsem protoze mi rikaj Vodka, brecel jsem protoze mam pocit ze se na me obcas vybijej svoji zlost tim, ze si delaj srandu ze me a z moji vlasti, brecel jsem asi protoze prselo, brecel jsem protoze se samota na vsechno, na svoje smutky i radosti naplnila moji miru, ktera chtela pretect, brecel jsem protoze jsem byl asi vcera prilis stastnej, pac jsem byl poprvy na koncerte. Eh bah voila, c'est pur ca que j'ai pleuré.
3 Comments:
na jakym koncerte??se squaterama?
11:49 AM
"kvuli tomu ze jsem placnul Carole vareckou po zadku"
ROFL
6:49 PM
Každej z nás potřebuje sebezáchovně něgdy brečet - někdy v duchu, někdy navenek, někdy tajně, někdy před publikem,někdy "na tváři lehký smích,hluboký v srdci žal..." Smekám všchny klobouky, žes to na sebe prásknul...
11:09 PM
Enregistrer un commentaire
<< Home