Povidal jsem si s Lionelem a pak o o Lionelovi s Jeanem-Lucem..

..prijel jsem z Grenoblu a z Vysokyho Jury a procital si cahier de transmission, a ctu ze se nekomu Lionel sveril ze ma sebevrazedny sklony. Pak jsem si s nim povidal a byl uplne hotovej, rikal jsem mu otrepany fraze o nadeji, jak umira posledni, ale on mi neveril, ale pak jsme zmenili tema a dokonce se mi podarilo vykouzlit i usmev.. Rikal mi ze by potreboval mluvit se mnou vic, ze mu prijdu zajimavej, a ja si zas rikal, ze bych pro nej mel neco udelat, nejak ho dostat z chlastu. A dneska jsem si o nem povidal s Jeanem-Lucem, rikal, ze takovyhle lidi nemaj vubec sebevedomi(ja si myslim, ze je to tim, ze delaj neco, co spolecnost odsuzuje a tak trpej pocitem viny a cim dal vic ztracej uctu sama k sobe), a Jean-Luc ma dobry napady, prej kdyz jeli spolu v metru, rikal Lionelovi aby se narovnal, na ulici aby sel s hlavou vzprimenou, aby se lidem dival do oci, at uz se na nej divaj se soucitem nebo s opovrzenim. A me bylo v tu chvili tak prijemne, nevim jestli to Jean-Luc vycet v nejaky prirucce pro zdrcene bezdomovce, nebo jestli to sam vymyslel, kazdopadne jsem mel pocit, ze uhodil hrebik na hlavicku. Presne tohle potrebujou. A pak taky Lionelovi radil, aby udelal dalsi malou vec a to, aby nechodil ven, aby se snazil zustavat v Portes pres celej den, protoze kdyz tak neudela, zase si koupi to nejlepsi pivo v pomeru cena/nasledna opilost. A dneska se mu Lionel chlubil, ze ven nsel.. A zase mi bylo dobre. A tak se cejtim za nej trochu zodpovednej, vzdyt kdyz ho zajimam, muzu s nim cely odpoledne sedet a klabosit a on ven nepujde a to pivo si neda.. Doufam ze se mi to podari..