Tak co ja ze delam..

Nechal jsem vas trochu vydusit, co.. Dlouho nic ten jinak velice plodny vojtech nepsal, odmlcel se s malou depresi z opusteni zas na chvili vseho co za 18 let budoval a rozbijel. Neboj Kachno nezatah a tys ksakru taky nemel.. Tak jak ze jsem se to mel po odjezdu z Prahy? Jak jsme to se sestrama prezili v tom mini pokoji(se asi hlavne bude ptat Tomas a Evka). No se sestrama to bylo fajn ale moc dlouhy, osm dni s penezma ktery mi zbyly po Vanocich, a tatovy na sebe nechaly dlouho cekat, to bylo brusleni na tenkem lede. Myslim ze se tady celkem obcas nudily i kuli tomu ze jsem po vetsinu casu pracoval.. Ale co, stejnak to nebylo spatny, poprvy jsem byl na R(r?)uskym kole, z ruskyho kola jsme chytali pri Silvestru nejaky hracky, co lidi hazeli a to sestry, zvlast Ala, uplne nadchnulo. Ani do Parisu ani do Bruselu jak byl puvodni zamer jsme nejeli, na coz jsem se tesil ja ale hlavne ony, tim vic, ze tam v zivote nebyly. A tak predposledni den penize prisly, koupil jsem tri listky do Calais a tak sestry aspon tretiho ledna videli more, ke kterymu dojely TGV(poprve). Cestu zpatky, kdy bylo videt vicemene prospaly ale co. A pak jsme sli do hogofogo restaurace, nejak jsem nebyl sto najit nejakou normalni. A tak jsem je vzal na musle, sestram jsem objednal cerny a sam jsem si dal takovy ty zivy, jak se pokapou citronem a vysrknout. Prvni pocit byl sok, neveda jak to jist, vysrk jsem jen tak bez citronu a octa a to byl sok², v morsky vode se to totiz jeste koupalo. Ale pak jsem pochopil a jedl uz normalne. Pripadal jsem si trochu divne, mezi samejma sackama a sateckama ze Zary a my vsichni v mikinach.. No co, my platili tak at oni skacou. A pak uz jsme lehce museli dobihat jejich autobus a zmizeli v nenavratnu.. Hledel jsem zasnene na odjizdejici Eurolines autobus jako bych koukal na vas vsechny, jako bych koukal na zapad slunce nad Prazskym hradem u Rudolfina. No co..