Tak jsem zas v Praze..(kdo to jeste nevi)

Tak jsem se vcera ve ctvrt na dvanact a dve minuty odpoledne vystoupil po 4 mesicich na prazskou pudu. Ale od zacatku. Z Lille ve ctvrt na devet, pres Brusel, Liege, Frankfurt, Norimberk a Plzen. Noc jsem si moc neuzil, protoze me v krku bolelo tak ze jsem malem sliny misto polykani plival do ulicky, ale sedl jsem si k takovy mlady slecne v cernem, s nadeji ze si treba poranu popovidame. A od asi osmi az do prijezdu jsme tlachali o Londyne jeho gothic-ctvrti kde dva roky bydlela, o Lille a praci, o zvejkackach a bulvarech, pak o jidle, oba hladovy, viz vylet v Parizi s Evkou a Tomasem. Na cesko nemeckejch hranicich bundescajti namatkove prohledavali a ja s roztahovakem a rozcuchanejma vlasama sem byl jasnej a ja si zas rikal, kua vzdyt jsme skoro uz pet let v unii, tak co to je?? A zas v republice. Euforie zacla propukat uz v Plzni. Slecna vedle me to moc nechapala, ale me to bylo jedno, smal jsem se na plny kolo.. Ale jsem docela rad, ze jsem do republiky moh prijet busem, protoze jsem si hned za carou uvedomil ten rozdil, jako mezi Francii a CR. Zvlast treba v tej Plzni: rozbity okna, popadany omitky, vsude tagy a grafitti uz treba 8 let stary, nevim, mozna to bylo taky tim, ze byla priroda okolo podzimne-hnusne hneda, nevim. Tak jsem vystoupil opet na prazskej peron. Protoze tam mama jeste nebyla moje prvni kroky smerovaly k nejblizsi trafice kde objednavka znela: Startky, Respekt, vodu. Tak jsem poprvy vyzkousel Start-tabak a zjistil ze se teda vubec neda kourit, pak prisla mama a jelo se ke stolu a k cukrovi a k bramborakum a ke kofole.. Proste navrat domu.. Potom jsem si pri prochazce po predvanocni vodickove ulici cestou ke Skodovi uvedomil, jaka strasna spousta lidi v Praze zije.. U Skody jsem jsem uz spulil pusu oui na odpoved, ale pak jsem se vcas zadrzel. A dneska zas ve skole, s ucitelema se studentama, se Stylerama s tema vsema jsem pokecal, ale uz me to nejak nebavi, prijde mi, ze pro toho, kdo necte blog a i pro ty kdo ten blog ctou moje vypraveni musi pripadat hrozne nudny. Ze v podstate nic nedelam, at uz v praci nebo ve volnym(u toho druhyho je to ale pravda). A ted je mi zas nejak smutno, uklidnuje me sice nas novej kocour Fibich, kterej je naprosto uzasnej a momentalne mi vrni v kline a to ze zas pisu(blog je takova moje terapie, proto je tak casto editovanej). Ja nevim. Zas nachazim spoustu moznejch duvodu myho negativismu, ze jsem ocekaval od Prahy, styleru, rodiny asi moc, nebo mi porad chybi nejaka slecna, nebo ze jsem unavenej, nebo ze mi nevychazej z negativu dobry fotky a ze jsem jeden film podelal pri vyvolavani uplne, nevim nevim nevim. Tak ja jdu zas do prackarny, zas vyvolavat spatny fotky. A nebo se pujdu najist.