mardi, septembre 26

Opravdu jezdi na cervenou

Jednoho vecera jsme se bavili s ostatnima dobrovolnikama co nas na Francii sokuje, jedna Polka odpovedela, ze francouzi jezdi na cervenou, a to, ze ji sokuje. Odpovedel jsem, ze mi to moc neprijde, ze jsem se s tim jeste nesetkal kdyz tu nahle:
Vcera jsem vybiral opet s panem Bohem (monsieur Dieu) skoly, ktery delaj Port du soleil support alimentaire, odjizdime od skoly Saint-Michel a pomalu prijizdime k semaforu. Cervena. Tak jako sporadani obcane zastavujeme, kdyz tu kolem nas prosvisti postarsi citroen pick-up, cervena necervena. Uz oteviram pusu abych rozhorcene zaklel nad moralkou francouzskych ridicu, kdyz tu mi pusa zustane otevrena bez hlasky, zleva totiz do tohohle bilyho vozidla napral Renault Scenic. Vsechno se stalo hrozne rychle, zmohl jsem se jen na kurva, kurva. Nastesti se nikomu nic nestalo, jen auta byla dost nasracku, zvlast ten pick-up, u scenicu jsem zaregistroval vystreleny airbagy, a vylzjzajici dve damy, celkem v soku. Z pickupu vylezl takovej delnas kolem tricitky a zacal samozrejme ohnive gestikulovat zatimco obe damy se drzely za hlavu a premitaly co se to v poslednich patnacti sekundach vubec stalo, no a zbytek uz neznam protoze jsme se plni vraceli do Port du Soleil.

lundi, septembre 25

Zacinaji se dit zvlastni veci

Predvcerejskem jsem nasel polonahou devcinu na plakatu vytrzenou z magazinu Sport podstrcenou dolni skvirou dveri....

Podezreli jsou vsichni... Jaky je motiv? Jak to bude pokracovat? Bude tajemny odhalen?

Kontrola v metru

Dneska jsem si vyrazil s fotakem trosku zmapovat mistni umeni ulice, no a vejdu do vestibulu metra a tam stoji 4 flici(flojdi, policajti, benga, whatever) a kontrola kontrola, vsechno z kapes, osahani od hlavy az k ponozkam v botach, komplet cela penezenka, zkontorovali mi i kolik mam penez, batoh taky kompletne obracenej na ruby. Kesr neprosel(coz me sere, az me tady nejaky arabasi nebo nigove prepadnou tak kde budou tyhle flici, hm?). Pak si zavysilackovali jestli jsem v klidu zkoumajice nechapave obcanku, kterou si z penezenky sami vytahli.

No nevim? Mam se cejtit dotcene? Co kdybych mel u sebe huleni? Robertka? Svoje pornofotky?

Jo, cejtim se dotcene, kde je hranice mezi spolecenskou bezpecnosti a osobni svobodou?

A vous de judgez.

Zbytek z Deux jours libres

A tak jsem se prochazel po pisecnem koberci, chroupajice muslicky bosyma nohama, stavel jsem si jako male decko prehrady z pisku, kricel jsem na racky, koukal na surfery, nechapal co to dela ten muz s rourou od luxu... dobry tri ctyri hodinky... Snezeni par nezbytnejch veci, a spanek na dunach, na okraji plaze... Nademnou hvezdy, sumici more, luna malem v uplnku, sulici osika chvejici se ve vetru... Pada hvezda neco si prej... Abych mohl usnout.... Usinam az tak ve tri hodiny, o hodinu a pul se probouzim zimou, beru mikinu a spim az do rana, pak rozlepim oci a zjistuju ze do svitani zbyva tak ctvrt hodinky, rychle vsechno sbalim a rychle na plaz.... No a pak: jak by rekl kachna nemalej naser... Nebe modry, v miste, kde to vypada na slunce za par chvil, do oranzova, more ocelove stribrny, bily vrsky prevalujicich se vln. A protoze je dunkerk ocividne na letecky trase Londyn-Brusel-nebo Amstr, par letadlovych carosplodin smerovalo ke slunci, ktery pomalu vychazelo, val mirnej vetrik, takze se letadlocary rozmazavaly do stran a vytvarely tak nerovnobeznz primky ruzne sire..

Dost romatnicky melancholie. Rano jsem si prosel pomalu mesto, ktery disponovalo taky svym kouzlem, pac ulice byly prazdny, semtam rez svetla stinem. Prevedl jsem francouzsky pocitajice kroky jednoho fajn bezdomovce a najednou slysim zvoneni, rozespaly valim myslenku co by to tak mohlo byt, a vy skolou povinni uz urcite vite co jsem slysel.... NASRAT fakt NASRAT A ROZMAZAT, ted na me naplatis ty zkurvenej skolni zvonku, musel jsem se rozesmat pri predstave, jak vsichni studenti, plus minus par hodin, pospichaj do lavic, jak vsichni Vorretove na svete zaviraj v sedm padesat pet skolu, jak vsichni v lavicich sedici proklinaji svuj zivot, a v tom jsem zas ucitil svobodu, svobodu tulaka, ktery nema povinnosti, kteryho nic nikde nedrzi.. Odpustte mi ten patos...

Rychla cesta zpet do Lille s klukem co se zpet stehuje do Lille, a za pulroku se chysta do Kanady, ma kamarada kterej pracuje v cechach v nejaky automobilce.. Zpatky jsem byl na obed, co vic si prat?

No a po obede jsem vyrazil prozkoumat jednu z mistnich opustenych tovaren, ktery hlavne v moji ctvrti zabiraj celkem dost mista. No fotoserka vas ceka.. Obrovsly haly, zbytky spulek niti, vsudypritomni holubove, grafitti a rozmlaceny okna..

jeudi, septembre 21

Deux jours libres

No a jak jsem jiz oznamil totalne jsem prosral vikend, a tak kdyz jsem mel volno v uttery a ve stredu, rek jsem si a dost. Rano prselo, tak si rikam kurva to bude zas prosranej den, a tak jsem si vyrazil do Office de tourisme optat se na ceskej konzulat, jestli tam nemaj nejaky knihy nebo noviny... Ale nic takovyho se tam nenachazi. No a vyjdu z bureau,a jasnej den. 14:30 jsem se rozhod vyrazit do Dunkerku, 14:55 odchazim z Porte du Soleil, 15:20 stojim na dalnici s prosicim pohledem a ceduli DUN. Nebudu zdrzovat, na dva stopy, dvestemetru od centra Dunkerku....
Moje prvni kroceje samozrejme smerovaly na plaz... A paaaanejoooo, nelitoval jsem, ze jsem vyrazil... Videt more, to vzdycky naplni pocitama svobody.. A plaz, to byl takovej pas toho nejemnejsiho pisku sirokej dobrejch 250 metru!!! tahnouci se tak 5 km... zbytek po praci...

Vikend

O vikendu se v Lille probehly dny dedictvi, coz znamena silena spousta veci zadarmo, jako muzea galerie atakpodobne, nicmene Vojtech byl nejak zmatenej takze nevidel nic. Az na jeden grafitti jam na zdi stary tovarny(ktery jsou mimochodem velice castym ukazem). No a teda cesti grafitimakeri se muzou stydet, zadny (uz trochu nudny) napisy, ale tak kruty obrazky, az mi dojde CB film, nafotim to na barevnej a snad i naskenuju avlozim sem. Panove nakoupili bedny bedny spreju a pustili si z auta muziku a cely dva dny si tvorili a tvorili, piplali se s jednim piecem, a vysledek? MAGNIFIQUE na druhou!!!!!!

okej?

tak snad uz muzete komentovat vsi, tak nemejte strach a komentujte co hrdlo raci...

vendredi, septembre 15

Squat?

Dneska jsem libre celej den, tak jsem si vyrazil do mesta celkem bez cile, a tak jsem si rek ze se poohlidnu po squatu, ve kterym bydlel Victorio, minulej dobrovolnik. Bydlel tam proto, ze uz prej nemohl vydrzet pracovat a bydlet na jednom miste(uprime: jsem zvedavej kdy se prestehuju ja) no a pak jsem vydel spoustu neobydlenejch baraku, a tak si rikam, proc neco neosquotovat? Ale uvidim, spis pozdeji az se poinformuju jak to tady chodi se zakonem a jak jit na vec...

Pijak Didier

Tak vcera se vecer vratil pan Pijak No.2(po Georgesovi) Didier s krvavym okem. Pry ho nekdo uhodil...
Verze jeho, kterou se dozvidam posleze z knihy pro pracovniky: sejmul ho Arthur, polak, az moc kamaradskej, az moc itolerantni, az moc mluvici, takze je tady veskrze neoblibeny. Ale nikomu by neublizil, takej pes co hodne steka ale nekouse.
Verze Arthura: ,Co ten Chuj zasrany??' Ze prj to ma z piti, praskla mu zilka, nema totiz monokla..
Verze Davida(hlavni sefik): nekdo ho bacil, a protoze je vypitej nepamatuje si nic, ale protoze nema rad Arthura, tak si to vsugeroval..
Pravda bude asi nekde uprostred, nemyslite?

Takovej normalni den v Portes du Soleil

Tak pracovni dobu nemam fixovanou, odpoledni dopoledni, vikendy.. Zalezi... Zatim prace moc neni, jen tak zjistuju jak to tady chodi, co kam patri. Ale vcera jsem zazil takovej normalni den. Zacinam pracovat v 15 hodin uklidem po obede.. Pak s Carole(pracovnice do ktery, mam podezreni, jsem se platonicky zamiloval) vymenim par povleceni.. Pak mluvi, ze tady ten uz asi tri noci neprisel, tak ladujem jeho veci do igelitovyho pytle na odpadky a odnasime do sklepa, kdyz si tak do mesice prijde, bude mu opet vydan, jestli neprijde, noviny se vyhodej, knizky se daj do knihovny, obleceni se vytridi, vypere a da do mistni oblekoteky. Pak prijde novej clovek, kterej by rad zustal, Armenec, puvodem z Azerbajdzanu, byvalej boxer, tak okolo 50, neumi ani francouzsky ani anglicky, vyridim papirovani, datum a misto narozeni, narodnost atp, ukazu mu pokoj, dam mu hygienicky zalezitosti.. pak je potreba pripravit svacinu, tak jedem s panem Dieu(Buh, no ne, co me jeste v ty Francii ceka) do universitni kantyny, ktera nas zasobuje oblozenzjma luxusnima bagetkama, zpatky do domu, nakrajet... To uz mame pul sesty. Nachvilku si oddychnu a pak s Carol okrajujeme vcerejsi universitni bagety a vylejvam si svoji zast ke konzumni spolecnosti, kdyz vyhazujem den stary bagety. Pak na radu prichazi pocitac, statistiky, kdo kdy prisel, odesel, jestli ma nejaky penezni zdroje ci nikoli.. Pak priprava jezeni a uklid po veceri, sprcha a utahanej jak pes klesam na luzko, samozrejme po radnem vycisteni zubu a sepsani slovicek ktera jsem behem dne zachytil a nerozumel jim...

Lille&Porte du Soleil

Takze cim zacit? Bydlim pracuji jim sprchuji se chodim na zachod v jednom rohovym baracku ctyri stanice metrem(20minut pesky) od centra mesta Lille metropoli severni Francie. Samotny Lille je mestem malym ale povetsinou se zapocitavaji i okolni aglomerace a to dohromady 2 miliony. Posledni statistika hovori ze 284 ze 365 v Lille prsi, no uvidime, zatim je krasne. S ostatnim nebudu otravovat..
LES PORTES DU SOLEIL
Takze bydlim pracuji jim sprchuji se chodim na zachod v jednom rohovym baracku, kterej je tu hlavne pro lidi ktery jsou na ulici, nemaj kde spat. Nektery zustanou jen pres noc, nebo dve, ale najdou se tu i koreni ktery tu vezej uz rok rok a pul. Je to sebranka 20-25(kolisa to) lidi od petadvaceti do asi sedesatipeti, tezko odhadnout, nekdo pije, nekdo nepije, nekdo je mluvnej nekdo je nemluvnej, nekoho si clovek malem splete s pracovnikem. Myslim ze stejne asi pozdeji tady vytvorim jakoustakous galerii abyste si mohli udelat predstavu.

Zakladam...

po uvahach o tom jak bych vam vsem psal maily a stejne bych je jen kopiroval a posilal na jine adresy je me suis decide vytvorit blog. Nevim jestli je to nejaka tradice dobrovolniku v Cechach ze nazev je Jmeno uzivatale en France, styl taktez stejny.. Tak jsem nechtel rusit tradici.. Nuze jak by napsal Marek Svehla z Respektu: Inspirativni cteni