Zbytek z Deux jours libres

A tak jsem se prochazel po pisecnem koberci, chroupajice muslicky bosyma nohama, stavel jsem si jako male decko prehrady z pisku, kricel jsem na racky, koukal na surfery, nechapal co to dela ten muz s rourou od luxu... dobry tri ctyri hodinky... Snezeni par nezbytnejch veci, a spanek na dunach, na okraji plaze... Nademnou hvezdy, sumici more, luna malem v uplnku, sulici osika chvejici se ve vetru... Pada hvezda neco si prej... Abych mohl usnout.... Usinam az tak ve tri hodiny, o hodinu a pul se probouzim zimou, beru mikinu a spim az do rana, pak rozlepim oci a zjistuju ze do svitani zbyva tak ctvrt hodinky, rychle vsechno sbalim a rychle na plaz.... No a pak: jak by rekl kachna nemalej naser... Nebe modry, v miste, kde to vypada na slunce za par chvil, do oranzova, more ocelove stribrny, bily vrsky prevalujicich se vln. A protoze je dunkerk ocividne na letecky trase Londyn-Brusel-nebo Amstr, par letadlovych carosplodin smerovalo ke slunci, ktery pomalu vychazelo, val mirnej vetrik, takze se letadlocary rozmazavaly do stran a vytvarely tak nerovnobeznz primky ruzne sire..

Dost romatnicky melancholie. Rano jsem si prosel pomalu mesto, ktery disponovalo taky svym kouzlem, pac ulice byly prazdny, semtam rez svetla stinem. Prevedl jsem francouzsky pocitajice kroky jednoho fajn bezdomovce a najednou slysim zvoneni, rozespaly valim myslenku co by to tak mohlo byt, a vy skolou povinni uz urcite vite co jsem slysel.... NASRAT fakt NASRAT A ROZMAZAT, ted na me naplatis ty zkurvenej skolni zvonku, musel jsem se rozesmat pri predstave, jak vsichni studenti, plus minus par hodin, pospichaj do lavic, jak vsichni Vorretove na svete zaviraj v sedm padesat pet skolu, jak vsichni v lavicich sedici proklinaji svuj zivot, a v tom jsem zas ucitil svobodu, svobodu tulaka, ktery nema povinnosti, kteryho nic nikde nedrzi.. Odpustte mi ten patos...

Rychla cesta zpet do Lille s klukem co se zpet stehuje do Lille, a za pulroku se chysta do Kanady, ma kamarada kterej pracuje v cechach v nejaky automobilce.. Zpatky jsem byl na obed, co vic si prat?

No a po obede jsem vyrazil prozkoumat jednu z mistnich opustenych tovaren, ktery hlavne v moji ctvrti zabiraj celkem dost mista. No fotoserka vas ceka.. Obrovsly haly, zbytky spulek niti, vsudypritomni holubove, grafitti a rozmlaceny okna..