Takovej normalni den v Portes du Soleil

Tak pracovni dobu nemam fixovanou, odpoledni dopoledni, vikendy.. Zalezi... Zatim prace moc neni, jen tak zjistuju jak to tady chodi, co kam patri. Ale vcera jsem zazil takovej normalni den. Zacinam pracovat v 15 hodin uklidem po obede.. Pak s Carole(pracovnice do ktery, mam podezreni, jsem se platonicky zamiloval) vymenim par povleceni.. Pak mluvi, ze tady ten uz asi tri noci neprisel, tak ladujem jeho veci do igelitovyho pytle na odpadky a odnasime do sklepa, kdyz si tak do mesice prijde, bude mu opet vydan, jestli neprijde, noviny se vyhodej, knizky se daj do knihovny, obleceni se vytridi, vypere a da do mistni oblekoteky. Pak prijde novej clovek, kterej by rad zustal, Armenec, puvodem z Azerbajdzanu, byvalej boxer, tak okolo 50, neumi ani francouzsky ani anglicky, vyridim papirovani, datum a misto narozeni, narodnost atp, ukazu mu pokoj, dam mu hygienicky zalezitosti.. pak je potreba pripravit svacinu, tak jedem s panem Dieu(Buh, no ne, co me jeste v ty Francii ceka) do universitni kantyny, ktera nas zasobuje oblozenzjma luxusnima bagetkama, zpatky do domu, nakrajet... To uz mame pul sesty. Nachvilku si oddychnu a pak s Carol okrajujeme vcerejsi universitni bagety a vylejvam si svoji zast ke konzumni spolecnosti, kdyz vyhazujem den stary bagety. Pak na radu prichazi pocitac, statistiky, kdo kdy prisel, odesel, jestli ma nejaky penezni zdroje ci nikoli.. Pak priprava jezeni a uklid po veceri, sprcha a utahanej jak pes klesam na luzko, samozrejme po radnem vycisteni zubu a sepsani slovicek ktera jsem behem dne zachytil a nerozumel jim...